Popis partnerů v projektu

Opravovaný úsek Schwarzenberského plavebního kanálu se nachází mezi rozvodím (Vltavy a Dunaje) a rakouskou osadou Unterurasch na částech toků Schwarzenberský kanál, Otovský potok a Světlá. Každý z těchto úseků má svá specifika a každá část se původně stavěla odlišně a rovněž i oprava byla v každém úseku odlišná.

Schwarzenberský kanál byl opraven v délce 760 m a to od bývalé osady Růžový Vrch (U Korandy), kde se nachází rozvodí až po soutok s Otovským potokem. Tento úsek se vyznačuje poměrně malým sklonem a malým průtokem vody. Značná část trasy kanálu vede přes neúnosné rašelinné podloží a v okolí toku je velké množství pramenišť. Kamenné břehové zdi byly v tomto úseku nižší (od 0,6 m do 1,0 m) a v úsecích, kde bylo neúnosné podloží byly zakládány na dřevěných roštech, které byly budovány přes celou šířku koryta. To je viditelné i po opravě, kde se ve dně střídá opevnění z kamenné dlažby a opevnění výdřevou z kulatiny. Dále je v úseku zajímavé střídání různých stylů kamenické práce. Střídají se zde typické úseky kamenných zdí s kameny uloženými převážně vodorovně s průběžnými vodorovnými spárami s úseky, kdy jsou ploché kameny vyskládány svisle vedle sebe na celou výšku opevnění.

Schwarzenberský kanál se dále vlévá do Otovského potoka. Tento úsek v délce 1,68 (ř.km 0,600 – 2,280) se již vyznačuje větším podélným sklonem a rovněž většími průtoky. V okolí se, ale i nadále vyskytují podmáčené lokality s neúnosným podložím. Kamenné opevnění zdí je vyšší než v předchozím úseku (0,8 - 1,2 m) a převládá zde opevnění dna pomocí kamenné dlažby. V místech s neúnosným podložím byly kamenné zdi zakládány na dřevěných trámech zpevněných příčnými dřevěnými prahy. V průběhu oprav jsme se zde potýkali s významnou činností bobra evropského, který si v původní trase kanálu vystavěl několik hrází, které mu byly (v souladu s povolením od ochrany přírody) odstraněny. Po dokončení prací s opravami si však bobr i nadále klade nároky na své původní obydlí a opravený kanál se stále snaží zabydlet.

Další úsek, Otovský potok v ř.km 0,000 - 0,600, se vyznačuje významným podélným sklonem v uzavřeném údolí. Jedná se patrně o jeden z nejkrásnějších úseků kanálu v dané lokalitě. Opevnění břehů je zde z tvořeno svislými kamennými zdmi z opracovaného kamene, výška zdí je zhruba 1,5 m. Dno je tvořeno z kamenné dlažby s příčným dřevěnými prahy. Z důvodů špatného přístupu se v tomto úseku provedli pouze drobné zásahy v horním úseku na pravě břehových zdí.

Otovský potok se dále vlévá do vodního toku Světlá. Světlá je v tomto úseku již relativně velkým vodním tokem, kde dochází k častým povodňovým jevům. Tímto je tento úsek Schwarzenberského kanálu typický a proto zde bylo opevnění toku historicky navrženo jako nejodolnější. Opevnění břehů je zde z kamenných zdí o výšce od cca 1,0 do 2,0 m a šířce místy až 1,5 m. Dno je opevněno v úsecích s větším podélným sklonem kamennou dlažbou. Nacházejí se zde i úseky bez opevnění dna, ale tyto úseky vždy navazují na skluzy, které jsou opevněny a stabilizují tak dno.

Součástí oprav Schwarzenberského kanálu bylo i vybudování nové lesní cesty „K Oponě“ v délce 1,352 km. Lesní cesta vede od bývalé osady Růžový vrch (U Korandy) podél Schwarzenberského kanálu a Otovského kanálu do míst, kde za minulého režimu stávala Železná opona. Lesní cesta byla vybudována především z důvodu zpřístupnění k technické památce, ale taktéž tak pro i pro případnou údržbu Schwarzenberského kanálu i pro dopravu lesní techniky.

Kontaktní údaje:

Lesy České republiky, s. p.
Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové
Hradec Králové
500 08
Česká republika